Noční můra jménem spolubydlení

Nedávno jsem si musela narychlo najít nový byt a volba padla na Modřany. Jenže jako student si zkrátka nemůžu dovolit bydlet sama.

1.den
Pronajímatel mi řekl jinou adresu a já si poněkud zajela. Tak mu píšu SMS a volám, kde je. Píše mi, že přijede do půlhodiny. Musím říct, že akorát byly ty tropické vedra a byla jsem z toho stěhování fakt odrovnaná.

Nesnáším grilování se. A ještě se tahat s taškami. A pak se teda dozvím, že jsem na špatném místě a musím jinam. Fakt na zabití.

Jen mě dostalo, když se snažil vypočítat poměrnou částku, kterou mám zaplatit za devět dnů a vůbec mu to nešlo :D. A to prý chodil na technickou vejšku, ale odešel, dostal lepší nabídku. Tak jsem mu to musela vysvětlit. 

A to mi ani nechtěl vysvětlit jak zapnu DVD, protože je to prý na mě moc složité.

2.den
Ráno tady dělal hrozný bordel. Zapne si nahlas rádio a začne vysávat, i když vidí, že spím :(. A to jsem vůbec nemohla usnout a jsem fakt ospalá. 

Taky leze do pokoje bez ťukání, tak tohle fakt asi nebude fungovat.

3.den

Přišel s vážnou tváří a řekl, že si musíme promluvit. Znělo to jako kdyby někdo umřel.

Jen jsem byla unavená a šla si udělat polívku, když tam něco vařil. Tak mi úplně uraženě řekl, že tohle se mu nelíbí. Prý mám říkat, co budu dělat. A taky se mě zeptal, jak vycházím s lidmi. Prý bydlel s hodně holkami, ale prý jsem hodně zvláštní. Zeptal se jestli nemám poruchu chování. To mě teda urazilo, ale i rozesmálo. Ani mi nevysvětlil proč.

Možná je to tím, že se ho ptám a bavím se s ním jako jediná, ale to není důvod tohle říkat.

První noc chtěl po mě masáž, což je dost divný. A otravoval s tím ještě tři noci. Přece nebudu masírovat cizího člověka. Je to docela intimní věc, myslím.

Ale já mám poruchu chování! Bože!

4.den

Vietnamci dělají párty a jejich děti tam řvou až do dvou do rána. Zatím jsem skoro nespala. Nedá se to, protože pořád chodí pro vodu nebo jídlo. Dneska si dokonce o půlnoci dělal banánový koktejl v mixéru!

Pak jsem odjela radši na víkend :). Trochu se vyspat a nabrat síly. Už mi bylo jasný, že další měsíc budu už někde jinde.

6.den

Mi poslal SMS, že prý se musím odstěhovat a bydlení je spousta a že už má někoho jiného. Dva dny před začátkem nového měsíce. Zkrátka borec. 

A ráno začal zase rejpat, že prý proč nejdu do práce. Po ránu byl všeobecně hnusný. Taky mi říkal, proč neběhám nebo nebruslím. Ono hlavně, co je mu do toho. 

Představte si, že spíte a někdo do vás začne rýt. Vůbec to není hezký. 

Večer jsme koukali se spolubydlící na horor a přišel. Kazič zábavy. Nejdřív začal s tím, proč jsem zapínala bedny, když mi to zakázal. Pak se divil, že jsem zvládla zapnout DVD, i když mi to neřekl jak. Prý je, ale moc unavený a jde spát. V osm! Tak horor nebyl, ale byl v přímém přenosu.

7.den

Jsme teda chtěly dokoukat ten film, ale  vzal nám ovladač. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale opravdu jej vzal!

Naštěstí to jde zapnout i bez něj, ale ten film byl stejně na houby. 

A ta spolubydlící mi řekla, že o mě řekl, že jsem čekala před barákem s taškami a prý se nade mnou smiloval, tak mě vzal do bytu. To je fakt slušná pohádka, ale vymýšlí si i o druhých.

Stejně jsem mu ale uklidila nádobí z myčky a schovala oblečení z balkónu, když pršelo. I když díky tomu se poslední den stal snesitelným.

Pounaučením je, že už nikdy nebudu bydlet s pronajímatelem. To fakt nikdy nekončí dobře. Nemáte soukromí a musíte se hodně přizpůsobit podle jejich zvyků.

A jaké máte zážitky se spolubydlením vy?