Moje alternativní spolubydlící

Asi dva týdny jsem měla čest pobýt s jednou opravdu alternativní dušičkou.

Skoro by mi nevadila, kdyby nechodila po bytě tak ráda nahá. Jako jo, někdy se oblíkla.

Skoro by mi nevadila, kdyby si nevyvěšovala na zdi podivné obrázky. Vypadalo to jako barevné spirály. Kreslila je barvičkami a každá spirála měla jinou barvu. Možná to má něco s vylepšováním čaker. Může mi to někdo vysvětlit?

Skoro by mi nevadila, kdyby si nezpívala u všeho, co dělá.

Skoro by mi nevadila, kdyby přestala vzdychat u všeho, co dělá. Když přestane zpívat, tak nastane obvykle vzdychání. Nevím, jestli je to způsobený její o něco větší váhou nebo to má něco společnýho s tantrou, ale je to fakt nepříjemný.

Dokáže si představit, že byste za ní šli a pěkně jí poprosili, aby přestala s tím vzdycháním? Že vás to rozptyluje :D.

Skoro by mi nevadila, kdyby na mě pořád nekoukala. Když si něco psala, tak na mě pořád koukala. A zvlášť nepříjemný je, když to dělá, když právě jíte. Pak mi řekla, že si píše deník. Boží zkrátka!

Skoro by mi nevadila, kdyby mi nevypínala hudbu. Prý jí z toho bolí hlava, ale mě z jejího zpěvu taky někdy :D.

Skoro by mi nevadila, kdyby si nevařila šestkrát denně a nedělala mi chutě. No, já vím závidím :D. Ne fakt, dokážete si představit jaké množství neumytého nádobí všude bylo?

Skoro by mi nevadila, kdyby pořád nerozebírala svoje bývalé z nichž jeden byl učitel a druhý ženatý chlap.

Skoro by mi nevadila, kdybych věděla, co jsou to čakry.

Skoro by mi nevadila, kdyby mi nekritizovala pozdní příchody. Že jí prý narušuju spánkový cykly.

Skoro by mi nevadila, kdyby jí nevolala kámoška ve dvě ráno a nevzbudilo mě to. Tohle bylo častější než byste čekali.

Skoro by mi nevadila, kdyby z ničeho nic neříkala věci do úplného ticha, jako že mám hezká prsa nebo se mi mění postava (proboha nejsem v pubertě a vývin už mám za sebou). Co na to jako odpovědět? No, já se tomu jako obvykle jenom smála :D.


Doteď vlastně nevím, co si o téhle osobě myslet. Bydlet s ní bylo fakt za trest, ale jinak se s ní povídalo dost dobře. 

Zablokovaná karta

Někdy mám opravdu pochybnosti o své inteligenci a zejména paměti.

Tohle se mi stalo asi rok po vydání karty a na mojí obranu jsem kartu nepoužívala asi tři týdny, což je poměrně netypické.

Takhle si jdu vybrat do bankomatu.

Všechno v pohodě, než přijde na řadu PIN kód.

První pokus. Nějak nevyšel. Hm.... to je teda sakra divný.


No nic, asi jsem se přemáčkla. Jenže napodruhé jako taky nic. Blbý bankomat! Určitě to musí být jeho chyba! Nebo měla být tahle číslice tam a tamta tam? Jo, určitě to tak je.

Tak to tam zkrátka naťukám. Sakra, karta byla zablokována. Něco jsem o tom slyšela, prý jí i ten bankomat i sežere, ale moje to naštěstí přežila.

A můj výraz vypadal asi nějak takhle. A to nekecám.

Naštěstí mi v bance řekli, že to je jenom dočasné a bude to trvat dva týdny, myslím. 

Když jsem si doma ověřovala PIN, tak jsem zjistila, že jsem tam zadala PIN kód telefonu :/. Ano, lidská blbost nezná hranice. Nebo ta moje. 

Díky bohu se mi to zatím nestalo v obchodě.. to je jedna z mých nočních můr, ale pro jistotu si pokaždé před pokladnou zopakuji PIN, abych se neztrapnila :D. 

Stalo se vám někdy něco podobného?

Znáš mého kámoše? Je teplý.

Takhle jsem kupovala na baru vodky s džusem. Samozřejmě nebyly jen pro mě. Nejsem žádný sobec, že jo.

A jeden chlápek na mě promluvil slovensky. Začal se mě ptát, jestli jsem prý koukala na fotbal. Proč "Koukala jste na fotbal, slečno?" zeptal se
"Měla bych snad?" Naprosto nechápu, fakt ne.

A pak změnil téma. Prý jeho kámoš je teplý. Tak mu říkám, že je super, že se k tomu přiznává. Každopádně nebyl jediný ten večer, kdo se tím chlubil. Jeden kluk si půjčil zřejmě od kámošky růžovou šálu a třikrát za večer se nás ptal zda mu to sluší.

Samozřejmě, že ano. Není nad opilého kluka v růžové šále, který lpí po pozornosti.

A začalo to být ještě divnější...

Jeho kámoš, který měl být teplý mi hladil záda a zadek. No byl aspoň hezký a lepší než ten úchylák z tramvaje.

Je zkrátka něco divného a nepříjemného na tom, když vám cizí člověk naruší  osobní prostor.

Každopádně divnější balící větu jsem v životě neslyšela.

Jaké je to bydlet se třemi kluky na bytě?

Prkýnko nahoře je na denním pořádku. A třeba ve tři ráno už na to moc nemyslíte. Navíc mě vůbec neláká se ho několikrát denně chytat a dávat ho dolů. Já vím, že můžu být ráda, že nemočí po zdech. Taky jako jsem.

Dva ze tří neuklízejí (jednoho jsem si vybrala dobrovolně). Neumýt použité nádobí čtyři dny? Není problém. Neuklidit nádobí týden? Není problém. Nikdy nevyčistit, co si ušpiním, taky není žádný problém. Zkrátka čistota je naprostý přežitek.

A ten třetí je pravý opak. Přijde večer z práce a začne třeba rovnat v koupelně kosmetiku. 

Musím říct, že často slyším, že se třeba zametá v obýváku, ale pak vypadá úplně stejně. Jak je to možný? Záhada zatím nebyla vyřešena. 

Možná to bude koštětem, které je v takovém stavu, že po úklidu je to horší než předtím. A přitom pán, co neuklízí, má ve svém pokoji vysavač, ale možná na něj zapomněl, protože je pod hromadou hadrů nebo něco takového. 

A to ani nemluvím o tom, když se začnou ozývat zvuky vášně od vedle ve dvě ráno. To se mi tedy ještě nestalo, ale je to naštěstí většinou jenom tří minutová akce, takže to není zas tak hrozný. Kdyby něco vydržel, tak by to bylo mnohem horší. 

A to ani nemluvím jaký jsou fotbalový nadšenci. V obýváku mají dokonce i plakát s fotbalisty, takže se nedivím, že na něj koukají tak často a hlasitě. Je to hodně hlasitý. A taky se snad baví jenom o fotbale. 

Popravdě bych na záchodě čekala třeba nějaký porno časopis. Tady ne. Najdete tam pouze něco o sportu a něco o betonu. Beton?!

Jako nechci si stěžovat, ale je to zkrátka jiné bydlet s dospělými muži. Jde jenom o zvyk :). A přítel je fakt super.

Knižní tipy I.

Jo Nesbo - Sněhulák

Dlouho jsem se tomuto autorovi vyhýbala, protože dnešní bestsellery bývají většinou shitky. Musím vám ale říct, že to byla velká chyba. Je to skvělý spisovatel.

Kniha je plná zvratů a popravdě vůbec netušíte, kdo by mohl být vrahem a vůbec mě nenapadlo, že by to mohl být ten, kdo to ve skutečnosti byl. Navíc se mi líbí, že ani hlavní hrdina není přímo kladný a má opravdu spoustu chyb a navíc je alkoholik. Jenže kdo by si nezamiloval charismatického génia s nějakými problémy?

Určitě si přečtu i další knihy a doufám, že budou stejně dobré.

Navíc jsem si toho ani nevšimla, ale začala jsem myslím sedmým dílem, ale naprosto jsem to netušila, protože je tam vše naprosto skvěle popsané, že ani nepotřebujete informace z těch předchozích knih.

William Peter Blatty - Exorcista

Horory čtu sice hodně, ale tohle je fakt jeden z nejlepších, co jsem kdy četla. Je to tak úžasně a opravdu strašidelně napsané, že vás to úplně vtáhne do děje a přijde vám to reálné.

Popravdě možná i budete litovat, že jste některé pasáže četli, protože jsou fakt nechutné a nemůžete je dostat z hlavy. Jsou hrozně naturalisticky popsané. Po nějakém čase s nimi budete strašit své blízké, protože vám to přijde jako velká sranda.

Meg Cabot - V kůži supermodelky

Co bych dělala, kdybych se probudila jako topmodelka?

Možná bych i začala ječet...   ale  pak bych se hodně přežrala a už by ze mě byla jedině modelka plus size.

Popravdě jsem od této knihy čekala nějaké příjemné počtení a kupodivu to vůbec není špatná kniha. Radši bych si přečetla tohle stokrát dokola než odstíny šedi. V knize se mi moc líbí ten kontrast mezi obyčejným životem a životem slavného člověka.

Popravdě bych takhle slavná ani být nechtěla.

Je to opravdu čtivé a má to zajímavý příběh, takže určitě budu pokračovat někdy v téhle sérii.



Jaká kniha zaujala v poslední době vás? Tipů na ně není nikdy dost!

Jak jsem aukru zaplatila 1,94 Kč

Tak jsem jako jednou zase něco prodala na aukru. Jako fakt to byla asi jedna věc za celý měsíc.

Přišlo mi tedy několik upozorňujících mailů, že musím dluh vyrovnat a bla bla bla. Tak se těm mailům přirozeně jenom směju, protože komu se vyplatí vůbec zadávat dvakrát prověřovací kód v internetovém bankovnictví kvůli necelým dvěma korunám, že jo?!

Vám snad ano?

Po nějaké době jsem teda chtěla něco prodat na aukru a ti "úžasní" lidé mi zablokovali účet. Takhle rozčarovaná jsem nebyla už  opravdu  dlouho. Kvůli poplatkům. Zkrátka jsem rebel.

Ještě ke všemu v té době byly všude kauzy s exekutory a nezaplacenými poplatky u lékaře. Dluh se pak vyšplhal klidně do několika tisíc z pár korun. Právníci jsou zkrátka někdy nenažraní ;).

Když jsem si tedy představila, že z dvoukorunového dluhu bych měla třeba zaplatit dva tisíce, tak jsem překonala veškerou mojí pohodlnost a zkrátka jim to zaplatila.

Já vím no, byl to zkrátka moment adrenalinu, který zažijete jen, když jste na pomezí zákona :).

Doufám, že to neutratíš všechno najednou drahé aukro.cz!

Proč jsem ráda ženou?

1. Protože si můžu kupovat voňavou kosmetiku, aniž bych vypadala nutně divně. Není totiž nic mužnějšího než sprchový gel s vůní meruněk. 
2. Protože máme nejlepší kamarádky, které nám rozumí nejlépe ze všech lidí na planetě. Kamarádkám nevadí, že už posté poslouchají vaše nářky třeba na nový iPhone (na muže). 
3. Ženy umějí opravdu poslouchat a necpou vám hned svoje řešení. 
4. Mám velice ráda vysoké podpatky.
5. Můžu brečet u filmu, aniž bych to svalovala na alergii, ale stejně to dělám :).
6. V obchodech je větší výběr oblečení a bot pro ženy. 
7. Protože ačkoli se mi z té představy dělá zatím nevolno, tak mi jediné můžeme mít dítě. 
8. Miluji vůně a voňavý dům. 
9. Navíc se mi líbí takzvaný multitasking. Jsem ráda, že toho zvládám hodně najednou, což se týká i víceúrovňového rozhovoru. 
10. Máme skryté pohlavní orgány, což je docela výhoda a vypadá to líp.

A proč jste rády nebo naopak nejste rády ženou?

Co mě naučily Zoufalé manželky

Nejlepší přátelé vám pomůžou pohřbít i mrtvolu, když je potřeba. To je pravý důkaz kamarádství.

Zcela materialistická Gabi se zcela změnila v úžasnou matku a manželku. Velké změny se pravděpodobně stát můžou. 

Pět dětí nemají v dnešní době jenom Romové.

Hromada dětí, atraktivní manžel a ještě skvělá kariéra. Tomu říkám americký sen.

I křehká žena může mít velkou zálibu ve střelných zbraních a nebojí se je použít.

Přejetí tchýně je naprosto odpustitelné, když je to hnusná semetrika.

Na to, že tak rády pečou, tak jsou pekelně hubené.

Mám pocit, že žiju v naprosto nudné ulici, protože se tady nikdo nevraždí a nevydírá.  Jak to máte ve vašem sousedství? Nosí vám někdo aspoň koláče?

Já na black metalovém koncertě. Blééé!!!

Nevěřím, že jsem přežila svůj první black metalový koncert.

"Výhodou"
tohohle žánru je, že není ani potřeba text, protože jim není vůbec rozumět. Natož, když měla přijít jedna v ajině, tak to nebyl žádný rozdíl. Zkrátka nevíte a posloucháte jen melodii.

Když jste se jich zeptali o čem písničky jsou, tak se máme prý zeptat textaře. Text asi fakt není důležitý :D.


A nejvíc mě dostala proměna jednoho kluka z kapely. Zkrátka s make-upem jako zombie vypadá drsně i kluk s naducanými tvářičkami.

Nemůžu si pomoct, ale taková black metalová serenáda pod balkónem by byla skvělá podívaná.

Muž má vždy pravdu! Nebo spíš... idiot má svoji pravdu!!!

Nedávno jsem jela tramvají.

Jako nebylo by to vlastně vůbec zajímavé, kdybych nevyslechla jeden z nejstupidnějších rozhovorů za poslední měsíc.

Dva manželé jedou tramvají.

Chlápek povídá manželce: "To se fakt nemůžeš naučit ani to nejzákladnější pravidlo?"

Ona: "Jaké?"

On: "Nejzákladnější pravidlo v tramvaji, víš. Lístek musíš mít v ruce. Kdyby přišel revizor, tak aby nemusel čekat až ho vyhrabeš! Ty seš někdy fakt blbá! Vytáhni ho!!! Ty se nikdy fakt nic nenaučíš!"

To už mi bylo jeho partnerky fakt líto, protože byl docela hlasitý a měla jsem chuť ho praštit. Ale nakonec s ním žije ona a vybrala si to. A popravdě i hnusně vypadal, ale o to tady nejde.

Ona: "To snad není žádný pravidlo ne?"

On: "Samozřejmě že je! Hele, Airbank. U nich bych si vzal půjčku," vykřikne radostně.

Tou poslední větou se korunoval na blbouna tohoto měsíce :D. Gratuluji!! V dnešní konkurenci to není lehké :). 

Příspěvky na blozích, které většinou nečtu

Kdyby měl čtenář blogů přečíst každý příspěvek, který kdo napsal, tak by to trvalo asi celou věčnost. Navíc každý se zajímá o něco jiného.

Dobře od některých lidí si přečtu všechno, protože mají dobrý styl psaní. Tady je seznam příspěvků, které většinou přeskakuji:

1. Týdenní rekapitulace, které jsou stejné jako u většiny obyvatel naší republiky. Většinou jsou o válení a koukání seriálů. O tom si fakt číst nemusím. 
2. Reporty z výletů ve kterých je dvacet skoro stejných fotek a text je většinou takové to nudné shrnutí, co jste dělali a to velmi podrobně. Z jednoho víkendu se zkrátka udělá školní referát. A koho baví referáty?
3. Taky nekoukám na outfity dne. Teda pokud k tomu někdo neumí napsat dobrý text, což se mi stalo jedině u zahraničních blogů. Nebaví mě to, protože mi to nic nedává. Akorát se mi z toho sekne notebook. 
4. Jelikož mám zvláštní vztah k dětem, tak vynechávám i články o nich. 
5. Články o kosmetice a líčení už taky vynechávám. 
6. Recepty. Asi to bude tím, že většinou vařím těch mých pár ověřených jídel, která jsou jednoduchá a nezkouším nic super nového. Většinou mám z těch obrázků akorát hrozný hlad!
7. Random fotky nemůžu už ani cítit. Je to zkrátka "článek" z nedostatku nápadů a kreativity.
8. A nemůžu vynechat články "new in". Proč bych měla dobrovolně koukat, kdo si  pořídil něco nového? Je to zkrátka "článek" z nedostatku nápadů a kreativity.
9. Nikdy jsem nečetla články, kde je hlavním aktérem vaše manikúra a nový lak na nehty. V horším případě je ta manikúra ještě fakt nepovedená.
10. Už mě nic nenapadá :).

A jaké články vynecháváte vy?