Milá duše v supermarketu

Supermarket je většinou místo, kde o znuděné prodavačky není nouze,jejich úkolem je co nejrychleji namarkovat zboží a vy nestíháte ani házet zboží do košíku, natož abyste ho poskládaly do igelitky.

Jako dělala jsem v supermarketu a chápu ty prodavačky. Kdo by se taky usmíval za ty prachy, které dostávají a jsou ještě snížené o daně a pojištění, které vám strhne nenasytný stát! Co si nalháváme!

Navíc za prdelí vám stojí vedoucí, která kontroluje, jak rychle markujete na kase a jestli fronta nestojí, jak rychle se doplňuje zboží a jestli se neztratily peníze. Po zavíračce se ještě uklízí a pokud je pekárna, tak se ještě peče.

A jako bonus jsem nikdy neměla tak zničené prsty a nehty z toho vybalování zboží. Ten nožík je fakt ostrej a každý se tam fikne. A já jsem na tohle největší expert.

Zkrátka moc stresu a hodin za málo peněz.

Jsem se takhle jednou vydala na nákup do Billy. Bylo poledne a velký teplo, tak jsem si ještě nadávala, že jsem si nevzala něco k pití. A to si vždycky něco beru.

Jedna paní prodavačka u pultového prodeje nabízela nějakou ochutnávu Vysočiny. Tak jí povídám, že to nejím, ale kdyby měla třeba ochutnávku vody, tak bych jí hned brala, že je venku hrozný hic.





A ona řekla, že jestli mám žízeň, tak mi tu vodu zkrátka natočí. Docela mě to zarazilo, protože s takovou ochotou se celkově v obchodech nesetkávám. Většinou si myslí, že je jdu okrást :).

Tak mi natočila vodu do kelímku, jak do nich dávají saláty a řekla, že prý z toho pijou v práci všichni. Billa by teda mohla koupit svým nejlepším zaměstnancům aspoň normální kelímky!

Jedna takováhle milá a vstřícná osoba opravdu může udělat váš den lepším a vodu už vám nechtějí dát zadarmo ani v restauraci, ale o nich někdy jindy :).

A co udělalo v poslední době radost vám?

DIY: Černé mýdlo na problematickou pleť

Nedávno jsem psala o mé péči o problematickou pleť a napsala jsem, že si doma vyrábím "černé mýdlo" . Tahle věcička pomáhá s hojením akné, zklidňuje pleť, jemně ji obrušuje a zabraňuje vysušování. Používám ho každý večer ve sprše a nechávám ho působit aspoň tak pět minut. Je potřeba jej pořádně smýt, protože rádo zůstává třeba na obočí.

Budeme potřebovat:

3,5 čl zelený jíl 

3 aktivní černé uhlí tablety

2 čl bambucké máslo

2 čl kokosový olej nebo jojobový olej

2 čl ricinový olej 

+trochu lékořice

formička (třeba na led)

Počkáme až se bambucké máslo trochu roztopí. Rozdrtíme na jemno černé uhlí. Všechny ingredience dáme dohromady a fakt je pořádně promícháme. Hotovou hmotu nalijeme do formičky na led, kterou zabalíme do potravinářské fólie. 

Necháme je ztvrdnout v ledničce, kde je taky skladujeme. Jelikož v nich není žádný konzervant, tak si vemte vždy jenom třeba čtvrtinu a tu používejte. Jinak by se rychle zkazily a to nechceme.  

Hezké tvoření!

Antisociální podivín o zkouškovém

Zkouškové u mě většinou probíhá bohužel v naprosté izolaci a jenom ve společnosti kočky a později sestry, která v naštvaném záchvatu začne bouchat dveřmi.. a taky se spoustou hrnků kafe, počítačem a deficitem nebo přebytkem jídla a taky nedostatkem spánku.

Takže po tomto období se "vůbec" nevyjadřuju jako antisociální podivín. Neumím dát dohromady žádnou moc chytrou větu a musím opravdu hodně
přemýšlet, abych se nezasekla na zcela běžném slově. Člověk, který mě v tuhle dobu potká, tak mě má asi za naprostýho blbce.

Co se týče ale nabiflovaných materiálů, tak lidi zase zcela nechtěně opravuju. Jak může někdo udělat mikroekonomii a nevědět, co to vlastně je. Nebo  říct, že v testu byl taylerův povynom. A hned mě napadá, jak jim můžou dát tak jednoduše zkoušku a posléze diplom, ale to už je na jinou úvahu.

A to ani nemluvím o zhoršení pleti za který může všechen ten stres, špatný jídlo a neustálé chmatání si obličeje. Kupodivu tohle zkouškové se mi pleť hodně zlepšila, což je dost velký paradox, protože se mi vždy hrozně zhorší. Už zhruba měsíc totiž naprosto dodržuju, že nejím nic, co obsahuje mléko a olej a výsledky se dostavují fakt úžasné. Ovšem kdybych si dala tu Milku, sýr nebo jogurt, tak by o pupínky bylo postaráno :D. 

Podivný druh učitelů -> tělocvikáři

Tělocvikáři jsou opravdu hodně divný druh učitelů. Nebo alespoň ti, které jsem zažila já.

Na základce jsem jich zažila víc, protože jsem se hodně stěhovali. Jedna se na trávníku celou hodinu opalovala v podprsence do bodu ve kterém to opravdu není hezké. S druhou jsme dělali samou atletiku a gymnastiku a třetí učitel byl aspoň hezký, ale měl v lásce posilování do úplného omdlení.

Na střední to ale začalo být teprve zajímavé, protože jsme dostali toho nejdivnějšího tělocvikáře, který se nebál dávat trojky, ale jeden člověk mi dokázal, že i čtyřka z tělocviku není neuvěřitelná :D. V prváku byla na programu skoro každou hodinu opičí dráha na čas, což bylo velice neoblíbené a většinou i bolestivé.

Nejhorší byla ale štafeta s lavičkami, které jsme nosili v týmu nad hlavou. Chápete, jaké je to utrpení? Od té doby se nevzpamatoval.

O tomhle učiteli se říkalo, že má nějakou maniodepresivní psychózu, ale
možná jenom kouřil někdy marihuanu. Zkrátka měl dny, kdy byl jak malej a hodnej tatínek (ano má manželku a děti) a říkal věci, jako Kačenko, natáhni se blíž k nožičce. Pořád takhle mlel jako hormony ovlivněná šišlající ženská.

Jenže pak přišly dny, které byly více než temné. Přišlo zkrátka pravé mučení a asi mu došla zásoba jointů nebo si zapomněl vzít prášky. Pak začalo sekýrování a nic mu nebylo dobré. Dokonce v nějakém záchvatu práskal s hroznou sílou míčem o zeď, což znamenalo, že bude nějaká štafeta nebo gymnastika, kde si na nás zlepší náladu.

A musím říct, že dokázal lidi i dobře shodit před kolektivem. Jako stalo se to každému, ale pokud jste se mu znelíbili, tak bylo zle a shazoval nás pravidelně. Nevím přesně, jestli to byl dobrý přístup, jak v některých lidech obnovit víru ve cvičení. Na něj asi tolik propagované endrofiny už jsou imunní nebo nevím :)...

Někteří lidé fakt umí znechutit i takhle oddechovou aktivitu.

A jaký byl tělocvik u vás?

Co přinesl červen

Slova "to nezvládneš" ve mě vyvolávají naprosto opačné reakce. Dokáže mě to motivovat k skvělým výsledkům a ani já sama často netuším, jak je to možné. Jen vím, že sebelítost nikdy nic nevyřešila. 

Začíná se plně projevovat globální oteplování.

Proč mají ve všech univerzitních kavárnách u nás tak hořký a nakyslý espresso? Takhle hnusný není ani instantní kafe.

Už jsem zvyklá, že mám často skvrny na oblečení, když jím, proto taky se snažím na veřejnosti moc nejíst. Ale, že mi spadne omáčka akorát na bílý malý proužek mezi ostatními barevnými proužky je fakt ohromná smůla. Pak chodím po Praze jak idiot s oranžovým flekem na šatech a bojím se, že se objevím na stránkách módního pekla.

Konečně jsem zakusila, jaký je to mít zase nějaké ty jedničky ve škole. Po střední už je jich nedostatek.

Nechápu lidi, kteří se šprtají přes noc. Když se nevyspím, tak si druhý den pamatuju hrozně málo. A mozek si taky potřebuje odpočinout. Párkrát jsem to zkusila a pak jsem nespala tři dny po sobě


Všichni mi říkají, že co jsou na vejšce, tak ráno prý vyspávají do dvanácti. Já jsem asi fakt divná, protože vstávám v šest, i když nemusím a učím se od rána, když to potřebuju.

Už umím novou desku od 30 Seconds to Mars nazpaměť. Je fakt chytlavá a zase jiná!

Chtěla jsem si nakoupit něco ve slevě a nakonec jsem si koupila dvoje šaty za plnou cenu. Letos zatím nic moc nemají.

Nekoupila jsem si žádnou kosmetiku a fakt jsem šetřila.

Do komentářů Blogger pouští hrozné množství spamu. Je docela smutný, když jen polovina jsou opravdové komentáře, ale moc si jich cením.

Vůbec mi nevadí koukat na Hvězdnou bránu podesáté. Je stále skvělá!

Teď jsem koukala v TV Upíří deníky. Samozřejmě s dabingem. Všichni tam znějí, jak největší tupci a Damon je antisexy. Vlastně zní jako gay. Neumím to popsat, ale je to fakt hrůza. 

Seriály II. část

Jsou prázdniny, takže naše oblíbené seriály "mají" pauzy. Doufám, že po prázdninách nás překvapí ještě lepšími díly.

Aby bylo na co koukat, tak vám přináším přehled seriálů, které mě teď docela hodně zaujaly.

Revenge

Tady najdete spoustu zloby a pomsty na jednom místě. Hlavní hrdinky jsou mrchy s úžasnými šaty a účesy a muži se ze začátku nezdají, ale umějí se fakt přetvařovat. A ve výsledku jsou ještě větší intrikáři.

Všichni jsou bohatí, krásní a dobře oblečení. Navíc postavy jsou výborně napsány. Moc mě baví Victorie a Nolan. Jako nejdřív to byla nuda, ale po třech dílech mě to fakt chytlo. Něco na tom bude...

2 Broke girls

Je to velmi zábavná dvacetiminutovka. Jedna dívka bývala bohatá a druhá je stále chudá. Moc mě baví jak Caroline zjišťuje, co je to být chudá a všechna úskalí, které to obnáší.

V nějakém momentě mi už začalo fakt lízt na nervy slova "cupcake business". Hlavně to bylo jediné o čem v jednu dobu Caroline mluvila, ale pak se to srovnalo.

Jinak musím říct, že nejvíc mě baví Max. Má tak úžasné hlášky a celá je skvělá.

Castle

Kriminálky od nějaké doby naprosto nesnáším. V jednu dobu se s nimi naprosto roztrhnul pytel a každý najednou točil kriminálky a všechno bylo stejné. Tahle je ale jiná.

S vyšetřováním totiž pomáhá spisovatel detektivek, který má na to svůj pohled na věc. Moc se mi líbí jak dokáže vtipně reagovat a taky dokáže tak kouzelně popsat, jak si představuje danou vraždu. Ale kupodivu to umí i vyřešit.

Samozřejmě nemůže chybět ani nádherná slečna detektivka a úžasně to mezi nima jiskří, i když dělají, že ne.


Tohle je druhá část seriálů, které sleduju pravidelně a vřele vám je doporučuju. 

Lirene, tohle má být micelární voda?

200 ml / cca 85 Kč

Tak ani jsem si nemysela, že bych pod stovku koupila nějakou funkční micelárku, ale myslela jsem si, že to aspoň odlíčí. Velká chyba!

Jako micelárka by to mohlo fungovat jen jako špatný žert, ale ono to navíc vůbec neodličuje. A oči máte od toho drhnutí úplně podrážděné a pořád s rozmazanou černou linkou.

Je to naprosto nefunkční, ale zase to aspoň neštípe v očích aspoň neštípe. A to otvírání je naprosto geniální. Ale to je tak vše. A je to zatraceně málo.

Moje skvělá sousedka

Jednou mě jedna stará a trochu pošahaná sousedka zavřela na půdě, kde se věšelo prádlo v zimě půdu. A musím říct, že to nešlo vůbec zevnitř odemknout.

Navíc se stmívalo a já z té půdy měla docela strach.

Byla poněkud asociální a nevycházela asi s nikým. Po hodině mě vysvobodil táta a ještě mu tohle sousedské přivítání přišlo vtipný. 

Haha!

Konečně zafungovala karma a já konečně potkala sousedku snů. Nikdy jsem nevěřila, že by se mi splnilo takové to americké klišé ze seriálů. 

Když se peče, tak se navzájem podarujeme koláči. Když zjistí, že nemáme navařeno, tak donese něco od ní.  A taky si společně dost povídáme.

Jaké sousedy máte vy?

Kdo mi vzal kuře?

Jsem takhle jednou vešla do Billy v Praze.

Lov na večeři mohl začít, když u pultu s lahůdkami se nějaké dvě ženský začaly hádat. Bylo to slyšet fakt na celý obchod.
Pak jsem slyšela, že ta prodavačka se hádá s nějakou zákaznicí, že jí ukradla grilované kuře. Prý se otočila a jen tak zmizelo. Fakt záhada.

Zákaznice jí říká, že sem chodí skoro každý den a nekrade! A takhle se obviňovaly a obhajovaly asi deset minut. Řvaly na sebe jako nějaké slepice a fakt to bylo maximálně trapný. A zajímavý je, že když přišla vedoucí, tak to nebylo o nic lepší. Asi neumí zvládat krizové situace. Vedoucím asi fakt může být každý.

Tohle odpoledne jsem se opravdu ocitla na trhu někdy za středověku a vůbec jsem si nepřipadala jako v Praze. Nevím, jak ten spor dopadl, ale hlava mi nebere, jak se může jen tak ztratit kuře z toho pultu. To musel být hodně dobrý chmaták :).