29. listopadu 2013

Jaké je to pracovat v call centru?

Sice jsem nepracovala v tom typickém call centru, kde vám program vytáčí čísla sám a nemáte chvilku klidu a taky na vás mnohem více tlačí z hlediska efektivity.

Musím zdůraznit, že se jedná o zákaznickou linku, takže nikoho neotravujete nevyžádaně. Nic přímo neprodáváte, ale odkazujete je jen na další finanční instituce. 


Jsou lidi, kteří vás seřvou hned, že nic nechce (případně nic nechcu). Přitom se o tom v minulosti většinou zajímali, ale popravdě většina to zapomene :D. Hodně lidí, jakmile uslyší, že jim volá operátor, tak  to pro jistotu típnou.

Jsou lidi, kterým přijde jako hrozná sranda vyplňovat na našich stránkách formuláře za cizí lidi z kterých si chtějí udělat legraci. A pro jistotu tam napíše, že má zájem o všechny druhy poradenství, které tam jsou. Nakonec té osobě začnou téct nervy a zkrátka vás seřve nebo začne vyhrožovat právníky. Pro efekt to zopakuje dvacetkrát.



Jsou lidi, kteří vám řeknou stokrát, že nemají čas. Pořád mají nějaké jednání, operace, práci, hlídají děti, řídí. S nimi se to pak řeší klidně týdny.

Jsou lidi, kteří vám řeknou celý životní příběh a většina lidí je fakt docela fajn. Ale třicet minut poslouchat cizí minulost může být dost únavné.

Časté jsou manželky, které prochází právě rozchodem a stěžují si na manžela, jak je neschopnej a že ještě nemají přepsané smlouvy apod.

Nebo, že mu přítelkyně nechala mobil a je to týden a ještě se nevrátil. Přišel mi docela skleslý.

Jeden pán mi zase dělal přednášku o podnikání. Zatímco já dělám tuhle práci, tak si majitelé někde hrají tenis. Dobře jeden spolumajitel je v kanceláři vždy do sedmi :D. A taky povídal hodně o Švýcarsku, že je to jeho vysněná země a chce se tam přestěhovat. Musím říct, že toho jsem fakt musela utnout, protože hovor přetáhnul přes půl hodiny.

Nejvíc upovídaný jsou ale kupodivu fakt chlapi.

Celkově musím říct, že když už se mi někoho podařilo úspěšně předat specialistům, tak to byli většinou muži. Ženský jsou zřejmě mnohem víc opatrnější a nedůvěřivější. Přitom se všechny hovory samozřejmě nahrávají, takže se není čeho bát.



A co si někteří lidi vymyslí jako oficiální mail je taky dost vtipný :D. Doteď lituji, že jsem si je nezačala psát! Co si takhle vzpomínám, tak třeba: romiksokolik, velkyfotbalista, rozmrdanec.

Taky jsem si myslela, že úvodní písničky na mobilech už neletí, ale zřejmě docela jo. Časté jsou hlášky ze Slunce, sena, kvíkání prasat, dovolali jste se na protikorupční linku. Pak časté jsou písničky od Lady Gaga, PSY, Pulp Fiction, často i opera, ale nejlepší je, když má nějaký chlap nehorázně romantickou písničku :D.




A naprosto nejhorší je, když uslyšíte v ozvěně telefonu svůj hlas. To se bohužel párkrát stane a musíte sebrat všechnu odvahu a nepřestat mluvit, ale v hlavně vám zní jediná otázka:"Zní můj hlas opravdu tak blbě?"

Bohužel nejspíš ano. Toho jsem si vědoma od té doby, co jsem si zkusila nahrát můj zpěv. Původně jsem si myslela, že to není tak hrozný, protože mamka to vždy hrozně chválila, když jsem jí se sestrou dělaly představení :). Pak jsem si to ale nahrála na telefon a musím říct, že to byla katastrofa. Trochu mi to připomnělo mňoukání koček, když jsou topeny nebo něco takového. A fakt mě nenapadá nic méně drastického.

A taky je docela nepříjemný, že z toho volání a někdy opravdu nechápavých lidí mě pokaždé začne bolet hlava a oči. Ale jsem zřejmě jen ojedinělý případ.

Kolektiv je ale naprosto skvělý. Zřejmě proto, že musíte být poměrně splachovací, abyste mohl něco takového dělat. Takže všichni tam vychází naprosto skvěle.

Zkusili jste pracovat v call centrum?

9. listopadu 2013

Knižní tipy II.

Mindy Kaling - Is everyone hanging out without me?


Nechápu, proč mi tahle kniha ležela nedotčená ve čtečce tak dlouho, protože tahle dáma je hrozně vtipná a kniha se čte doslova jedním dechem. Není divu, když píše scénáře k The Office.

Styl psaní mi trochu připomíná blog, který nikdy ale blogem nebyl. Vtipně a s nadhledem rozebírá její dětství, váhu, diety, přátele, muže, přípravy na rande, její cestu k úspěchu a i trapasy a neúspěchy, protože kdo by četl jen o úspěších.

Popravdě většinu věcí mám naprosto stejně a myslím, že většina holek se s ní v pohodě ztotožní. A ještě se zasmějeme :D.


Jeanette Wintersonová - Na světě nejsou jen pomeranče


Další hodně poutavá kniha. Hlavní hrdinka žije v hodně věřící rodině a její matka je šíleně nábožensky založená (a taky je opravdu hodně šílená). Ne je to opravdu šílenec, který by neměl vychovávat děti. Co mě děsí je, že je to napsaný podle skutečnosti.


.

Je to  velmi poutavé téma, ale co se stane, když se tato dívka zamiluje do jiné?? Zřejmě to bude problém. Hlavně pro takhle moc věřící komunitu. Přišli mi  jako nějaká sekta.

Opravdu se divím, že na svoji matku pár pomerančů nehodila! Stojí to za přečtení a navíc je to docela krátký příběh.


Mark Logue - Králova řeč


Musím přiznat, že bylo docela vtipné, když venku zuří válka a chudák britský král má přednést řeč o ní a je to pro něj zkrátka velký problém. Chci říct, co je koktání ve srovnání s válkou?

Ovšem je zase docela zajímavé vidět, jak na tom nedostatku tvrdě maká s logopedem L. Logue a jak  mu roste postupně sebevědomí.

Dobře ze začátku to bylo poněkud nudné, ale po nějaké době jsem ji nemohla dostat z ruky. Navíc je kniha hodně informativní o tehdejší době a královské rodině.