Škodolibost

Někdy mě chytne hrozně škodolibá nálada, kdy mám potřebu si na někom zvýšit moje sebevědomí. Jako dneska...

1. Takže začínám. Nejdříve jsem se koukla na staré známé módní peklo. Hmm, prý "je" sexy oblékat se jako neonový zvýrazňovač. Hmm, sandály snad nikdy nevymizí z módy, vždycky vidím na vlakáči obrovské množství takových případů. A ani ponožky v nich... 
2. Pak se volně přesunu na People of Walmart. Pokud si myslíte, že na módním peklu jsou někdy děsivé věci, tak na PoW jsou ještě děsivější. 
3. Jako sladkou tečku přidám nenalíčené celebrity. Ještě lepší je pokud mají třeba zarostlé podpaží :D.

V tomto momentě je moje škodolibá činnost u konce.

Pokaždé ale začnu mít výčitky svědomí. A právě teď to nastalo.

Kouknu se totiž na své nohy. Super pohodlné papuče růžové barvy. Super kůl, že? Pak mám neoholené nohy, protože se mi včera do toho už nechtělo. Růžové šortky. Asi vás zklamu, ale tílko už naštěstí růžové nemám (to jsem měla včera, ale byla to nějaká podivná náhoda :). Tílko mám modré barvy a trčí mi z něj ramínka od podprsenky. A správný šmrnc tomu dodává nenalíčený obličej a rozcuchanější vlasy. Díky bohu, že takhle vymóděná nechodím ven a tento pohled zůstane jenom pro rodinu.

A znám to přísloví, že se mám nejdříve podívat na sebe, a pak kritizovat druhé, že jo.

Navíc když mě chytnou škodolibé myšlenky, tak si pokaždé vzpomenu na mamku, jak mi říká, že se nemám  smát jiným lidem, protože mi to Bůh oplatí a jim to ublíží. 

A tímto blokem z dětství to vždycky skončí, takže moc ti děkuji maminko!

Býváte někdy škodolibé?