Kde je pomyslná hranice?

Závislí
můžeme být v dnešní době snad na všem. Někdo má rád čokoládu, jiný
peníze, třetí nemůže být den bez sexu. Závislosti jsou opravdu různé,
stejně jako lidé, a tak není divu, že vzniklo oficiální pojmenování pro
závislost na nakupování. Trochu pozdě, ne?
Láska k nakupování se vždy
tak trochu považovala za vášeň většiny žen. Dnes už tento mýtus opravdu
neplatí díky velkým změnám v naší společnosti. Tím pádem každý z nás
nakupuje, jenom někteří z nás méně často, ale přesto je nakupování
součástí našich životů. Bereme jej jako něco normálního, a proto si
často ani neuvědomíme, že se tato nevinná zábava zvrtla v závislost,
která se musí léčit.
Tím pádem svět přišlo další nové slovo
shopaholismus, což není nic jiného než závislost po nakupování
různorodých věcí. Shopaholika uspokojuje, když může vlastnit různé
zboží. Tento člověk dokonce rád nakupuje i potraviny a další věci
každodenního života. Často nakoupené věci ani nevyužije.
Jenže hranice mezi závislostí a normální radostí z nakupování je tenká.
Začneme
tedy hezky od začátku. Jsou dva druhy lidí. Ti, co šetří každou korunu a
chovají se jakoby měli žít na planetě Zemi dalších sto let. Neříkám, že
je to nesplnitelný sen. Pak je druhá skupina lidí, kteří zase naopak
utrácejí, jako kdyby měli hned zítra umřít. Osobně patřím spíš do té
druhé skupiny. Opravdu ráda nakupuji a to hlavně oblečení a kosmetiku.
Ptám se, proč mám v kosmetickém kufříku třicet kusů očních stínů…? Je
to snad nějaký projev mé závislosti na nakupování? Já si to tedy o sobě
nemyslím, ale spíše mě láká vyzkoušet nějaký nový přípravek, či nějaký

zaručený krém z reklamy. Kdo by nechtěl být krásnější a mladší, že jo!
To,
že jste propadli této drahé závislosti poznáte brzo podle stavu vašeho
konta či peněženky. Pokud totiž někdo z rodiny, či kruhu přátel tuto
osobu neupozorní na její závislost a dotyčný/á odmítne léčbu, může se
lehce stát, že svojí zálibou zničí sebe i celou svoji rodinu.
Pravděpodobně skončí ve velkých dluzích a často vše končí exekucí.
Shopaholik si uvědomuje, vše co se kolem něj děje, ale nemůže svojí
nutkavou touho po nakupování ovládnout.
Podle Elizabeth Edwards a
jejího výzkumu, shopaholismem trpí ženy i muži, většinou jsou to
uzavřené osoby, které jsou náchylnější k depresím. Mohlo by se zdát, že
touto závislostí trpí jenom movitější lidé, ale opak je pravdou. I ti co
jsou chudí poznávají, co je tato závislost zač. Ve výsledku jsou na tom
ale mnohem hůř než ti movitější, protože do dluhů i z dluhů se
dostávají velice těžce.